čtvrtek 2. dubna 2009
středa 1. dubna 2009
1.4. neco o tom vzdelavani, ze
Myslim, ze jsem o tom jiz psal, ze nase jazykove oddeleni proziva malou perestrojku... nas sef, velmi sympaticky a rozumny mlady muz, puvodne chemik, chce zlepsit sysem a jeho vysledky. Dluzno rict, ze to ma opodstatneni: v Kolumbii (nevim, jde-li o reakci na urcity mindrak) se vzdelavaci plany "lepsich instituci" vzdy zdaji byt velmi ambiciozni. Bohuzel pak to, co je krasna a vzletna idea, narazi na realitu omezenych prostredku na vsech stranach a vysledky jsou rozpacite.
Povazte: puvodni curriculum nasi univerzity melo behem sesti let pripravit studenty na TOEFL zkousku. A to studenty, z nichz mnozi s Aj zacinaji, a z nichz vetsina maji jazyk jako vedlejsi privazek k narocnym programum hlavne technickym. Pochopielne se pak clovek setka i v predposledni urovni se zaky, kteri dosud chybuji v pluralu a singularu pritomneho casu a pisi "this people has" atp.
Ale to se snad zmeni. Mezi navrhy, ktere jsme podavali bylo zejmena: snizit cile a jasne je stanovit pro vsechny. Zlepsit vstupni a vystupni diagnostiku (rozrazovaci test je tak kratky a elementarni ze prave umozni i do nejvyssich urovni nahodou proplout analfabetum, kteri pak brzdi celou tridu). Jasne identifikovat potrebne gramaticke funkce a jevy ktere je treb zvladnout.
Za dalsi: mezi stazisty jako jediny nemam lingvisticke ani pedagogicke vzdelani. Zato mam humanini zaklad a neco jsem o pedagogice nacetl. Proto navrhuji netradicni metody. Zejmena vychazim z vciteni se do situace studentu jejichz cas je i tak velmi omezeny a vytizeny, a jejichz zajem na jazyce je jen a hlavne prakticky a funkcni.
Tyto metody existuji a maji oporu v autoritach, ale v klasicke pedagogice se na ne neklade takovy duraz. Jde hlavne o praci, ktera umozni integrovat jazykovou praci s profesnim nebo osobnim rozvojem.
O co jde? Studentum se jako samostatna prace, projekt, ktery je soucasti znamky atd. zada prace na vlastnim tematu ale s materialy a vystupy v prislusnem jazyce. Tim se zvysi motivace, je sance zazehnout spontanni zajem a dalsi studium a prace sem vlozena se recykluje v odbornem nebo osobnim zivote. Sam jsem naposledy procvicil Nemcinu a Francouzstinu pri cteni materialu k bakalarske praci. Pro jazyk samy bych si Barthese v originale necetl ani nahodou. Ba sam doc. Pinc, doyen FHS, mi rikal, ze se takto naucil Nemecky.
Za dalsi - coz jsem nikam nepsal ale snazim se to pouzivat, plati, ze uceni ma by hra a ze nejlepsi vysledky jsou eliminujeme-li strach a stress. Mame mit radost ze si osvojujeme schopnosti a jsme tak "mocnejsi". Samozrejme v ramci curricul to uplne nejde... ale je to dobre. Krome me vlastni zkusennosti (pohybovou inteligenci jsem rozvinul az pri odblokovani ostychu a strachu - pak ale snadno) to zduraznuje i Michel Thomas (z nejz mam vetsinu Spanelstiny). Take si ted ctu jistou knihu kde se odbourani strachu a stressu uvadelo jako soucast strategii zvysovani kvality i v tovarnach atp... Taky jsem si nejak tak privlastnil takovy ten "demystifikacni" styl Michela Thomase, tj. se snazim prezentovat jazyk jako system logicky a snadny a ne jako zlate tele jehoz komplikovanost ma studenty ohromit (to ma smysl snad u profesionalnich lingvistu).
=======================================================================
A nyni to zajimave:
V pondeli jsme meli prezentaci dvou novych moznych knih od pani, ktera je kolumbijskou ucitelkou a tri roky byla na praxi v chude stredni skole v Severni Karoline (mj. vypravela jakou ji studenti davali cocku, jak tezke bylo se k nim dosat, jak prvni rok porad brecela atd... - proste chudi prevazne cernossti jizansti deprivanti.. pak to ale nejak zlomila).
No a mimo senzacni prezentace se konecne objevil onen kyzeny logicky ramec ktery si myslim je zde potreba: reklo se jasne, ze studenti maji mit uroven B2 pri vystupu z uni (podle jednotneho evropskeho referencniho ramce). Prezentovana kniha nabizi kompklexni vstupni a vystupni testovani (slava). Dale propaguji "language passport" kde je presne vyznacene jake struktury a funkce student ovlada (jak o by pomohlo!). A konecne se mluvilo o poslednim "hitu" vyuky jazyku, coz je CLIL: Content Integrated Language Learning.
A co CLIL znamena? presne tu integraci vyuky jazyka s ostatnimi zajmy studenta o ktere jsem mluvil. Zde jde tedy o to, ze se "vyucuje jiny predmet" v jazyce (v knize jde o hotelnictvi ci co).
Ostatne jsem si vzpomnel na scenu z filmu Kokain (Blow). George Jung (drogovy dealer) je tam ve vezeni a aby se dostal ven driv, ujme se ukolu vyucovat v tride plne kriminalniku. Velmi podobna ba horsi pedagogicka situace, v jake byla ona pani v Severni Karoline: trida plna nastvanych studentu kteri si mysli, ze jim tlacite do hlavy neco, co je uplne k nicemu. A co udelal George Jung? Uzavrel s nimi dohodu: polovic casu je bude ucit to co je v osnovach, druhou polovinu je bude ucit to co mohou pouzit: metody zlocinu. A zabralo to! Myslim, ze o tom samem je i Freireho pristup: my musime zjistit co studenti opravdu potrebuji a nechat je pracovat na tom, pokud chceme dosahnout motivace o dobrych vysledku. A vsichni vime, jak moc nas bavily vsechny takove ty clanky jejichz jedinym smyslem existence bylo predvest jazykovy jev a jejichz uzitecnost tim i koncila...
(pripoustim, ze to ma smysl pro zacatecniky. Ale pripominam Martina Mykisku, autora cestopisu "Pesky, stopem, lodi Jizni Amerikou", ktery na zacaku sve cesty mel jen slovnicek a potrebu chytnout stopa a na konci se po par mesicich velmi dobre domluvil!)
Prece jazyk je nastroj komunikace mezi lidmi a malokdo se ho uci pro jazyk sam, ale proto, aby s lidmi toho jazyka mohl zit, obchodovat, pracovat, sdilet myslenky a pocity, a sdilet zivot sam. A o tom to je, ne?
Povazte: puvodni curriculum nasi univerzity melo behem sesti let pripravit studenty na TOEFL zkousku. A to studenty, z nichz mnozi s Aj zacinaji, a z nichz vetsina maji jazyk jako vedlejsi privazek k narocnym programum hlavne technickym. Pochopielne se pak clovek setka i v predposledni urovni se zaky, kteri dosud chybuji v pluralu a singularu pritomneho casu a pisi "this people has" atp.
Ale to se snad zmeni. Mezi navrhy, ktere jsme podavali bylo zejmena: snizit cile a jasne je stanovit pro vsechny. Zlepsit vstupni a vystupni diagnostiku (rozrazovaci test je tak kratky a elementarni ze prave umozni i do nejvyssich urovni nahodou proplout analfabetum, kteri pak brzdi celou tridu). Jasne identifikovat potrebne gramaticke funkce a jevy ktere je treb zvladnout.
Za dalsi: mezi stazisty jako jediny nemam lingvisticke ani pedagogicke vzdelani. Zato mam humanini zaklad a neco jsem o pedagogice nacetl. Proto navrhuji netradicni metody. Zejmena vychazim z vciteni se do situace studentu jejichz cas je i tak velmi omezeny a vytizeny, a jejichz zajem na jazyce je jen a hlavne prakticky a funkcni.
Tyto metody existuji a maji oporu v autoritach, ale v klasicke pedagogice se na ne neklade takovy duraz. Jde hlavne o praci, ktera umozni integrovat jazykovou praci s profesnim nebo osobnim rozvojem.
O co jde? Studentum se jako samostatna prace, projekt, ktery je soucasti znamky atd. zada prace na vlastnim tematu ale s materialy a vystupy v prislusnem jazyce. Tim se zvysi motivace, je sance zazehnout spontanni zajem a dalsi studium a prace sem vlozena se recykluje v odbornem nebo osobnim zivote. Sam jsem naposledy procvicil Nemcinu a Francouzstinu pri cteni materialu k bakalarske praci. Pro jazyk samy bych si Barthese v originale necetl ani nahodou. Ba sam doc. Pinc, doyen FHS, mi rikal, ze se takto naucil Nemecky.
Za dalsi - coz jsem nikam nepsal ale snazim se to pouzivat, plati, ze uceni ma by hra a ze nejlepsi vysledky jsou eliminujeme-li strach a stress. Mame mit radost ze si osvojujeme schopnosti a jsme tak "mocnejsi". Samozrejme v ramci curricul to uplne nejde... ale je to dobre. Krome me vlastni zkusennosti (pohybovou inteligenci jsem rozvinul az pri odblokovani ostychu a strachu - pak ale snadno) to zduraznuje i Michel Thomas (z nejz mam vetsinu Spanelstiny). Take si ted ctu jistou knihu kde se odbourani strachu a stressu uvadelo jako soucast strategii zvysovani kvality i v tovarnach atp... Taky jsem si nejak tak privlastnil takovy ten "demystifikacni" styl Michela Thomase, tj. se snazim prezentovat jazyk jako system logicky a snadny a ne jako zlate tele jehoz komplikovanost ma studenty ohromit (to ma smysl snad u profesionalnich lingvistu).
=======================================================================
A nyni to zajimave:
V pondeli jsme meli prezentaci dvou novych moznych knih od pani, ktera je kolumbijskou ucitelkou a tri roky byla na praxi v chude stredni skole v Severni Karoline (mj. vypravela jakou ji studenti davali cocku, jak tezke bylo se k nim dosat, jak prvni rok porad brecela atd... - proste chudi prevazne cernossti jizansti deprivanti.. pak to ale nejak zlomila).
No a mimo senzacni prezentace se konecne objevil onen kyzeny logicky ramec ktery si myslim je zde potreba: reklo se jasne, ze studenti maji mit uroven B2 pri vystupu z uni (podle jednotneho evropskeho referencniho ramce). Prezentovana kniha nabizi kompklexni vstupni a vystupni testovani (slava). Dale propaguji "language passport" kde je presne vyznacene jake struktury a funkce student ovlada (jak o by pomohlo!). A konecne se mluvilo o poslednim "hitu" vyuky jazyku, coz je CLIL: Content Integrated Language Learning.
A co CLIL znamena? presne tu integraci vyuky jazyka s ostatnimi zajmy studenta o ktere jsem mluvil. Zde jde tedy o to, ze se "vyucuje jiny predmet" v jazyce (v knize jde o hotelnictvi ci co).
Ostatne jsem si vzpomnel na scenu z filmu Kokain (Blow). George Jung (drogovy dealer) je tam ve vezeni a aby se dostal ven driv, ujme se ukolu vyucovat v tride plne kriminalniku. Velmi podobna ba horsi pedagogicka situace, v jake byla ona pani v Severni Karoline: trida plna nastvanych studentu kteri si mysli, ze jim tlacite do hlavy neco, co je uplne k nicemu. A co udelal George Jung? Uzavrel s nimi dohodu: polovic casu je bude ucit to co je v osnovach, druhou polovinu je bude ucit to co mohou pouzit: metody zlocinu. A zabralo to! Myslim, ze o tom samem je i Freireho pristup: my musime zjistit co studenti opravdu potrebuji a nechat je pracovat na tom, pokud chceme dosahnout motivace o dobrych vysledku. A vsichni vime, jak moc nas bavily vsechny takove ty clanky jejichz jedinym smyslem existence bylo predvest jazykovy jev a jejichz uzitecnost tim i koncila...
(pripoustim, ze to ma smysl pro zacatecniky. Ale pripominam Martina Mykisku, autora cestopisu "Pesky, stopem, lodi Jizni Amerikou", ktery na zacaku sve cesty mel jen slovnicek a potrebu chytnout stopa a na konci se po par mesicich velmi dobre domluvil!)
Prece jazyk je nastroj komunikace mezi lidmi a malokdo se ho uci pro jazyk sam, ale proto, aby s lidmi toho jazyka mohl zit, obchodovat, pracovat, sdilet myslenky a pocity, a sdilet zivot sam. A o tom to je, ne?
1.4. dvojita zlutka
Milipratele,preji vam pekny aprilovy den. Odolal jsem pokuseni rozeslat aprilovou zpravu typu "uneslimne FARC,poslete mi vsechny vase penize". Ne, vazne,tomne napadlo az ted. Nicmene se musim s vami podelit o jiny pekny zazitek.
Vzal jsem si dnes s sebou na uni fotak, coz delam tak asi jednou tydne. Ani se mi moc fotit nechtelo, ale, po ctvrtletni pisemce jsem preci jen na parkoviste zabrousil (obcas tam zajdu a zdokumentuji vsechna pozoruhodna vozidla).
A mel jsem velke stesti. Nejen ze tam dnes stalo (zlute) vozidlo taxisluzby z produkce cinske firmy Hafei (tezka exotika, u nas temer neznama,navic s prekvapive napaditym designem-viz http://www.hafeiauto.com.cn/skin/hafei/en-index.htm). Ale take jsem se tu setkal s velmi peknym (zlutym) ptakem. A co vic - tento operenec mel podivuhodnou zabavu: klouzat se po prednim skle automobilu. A nejlepsi nakonec: nejen, ze se ptacek klouzal asi 10 minut - ale cca 3 minuty teto produkce se mi podarilo natocit! Brzy sem tedy umistim link na toto moje prvni "etologicke" video:) teste se!
A ptacek je zde:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)
