Povazte: puvodni curriculum nasi univerzity melo behem sesti let pripravit studenty na TOEFL zkousku. A to studenty, z nichz mnozi s Aj zacinaji, a z nichz vetsina maji jazyk jako vedlejsi privazek k narocnym programum hlavne technickym. Pochopielne se pak clovek setka i v predposledni urovni se zaky, kteri dosud chybuji v pluralu a singularu pritomneho casu a pisi "this people has" atp.
Ale to se snad zmeni. Mezi navrhy, ktere jsme podavali bylo zejmena: snizit cile a jasne je stanovit pro vsechny. Zlepsit vstupni a vystupni diagnostiku (rozrazovaci test je tak kratky a elementarni ze prave umozni i do nejvyssich urovni nahodou proplout analfabetum, kteri pak brzdi celou tridu). Jasne identifikovat potrebne gramaticke funkce a jevy ktere je treb zvladnout.
Za dalsi: mezi stazisty jako jediny nemam lingvisticke ani pedagogicke vzdelani. Zato mam humanini zaklad a neco jsem o pedagogice nacetl. Proto navrhuji netradicni metody. Zejmena vychazim z vciteni se do situace studentu jejichz cas je i tak velmi omezeny a vytizeny, a jejichz zajem na jazyce je jen a hlavne prakticky a funkcni.
Tyto metody existuji a maji oporu v autoritach, ale v klasicke pedagogice se na ne neklade takovy duraz. Jde hlavne o praci, ktera umozni integrovat jazykovou praci s profesnim nebo osobnim rozvojem.
O co jde? Studentum se jako samostatna prace, projekt, ktery je soucasti znamky atd. zada prace na vlastnim tematu ale s materialy a vystupy v prislusnem jazyce. Tim se zvysi motivace, je sance zazehnout spontanni zajem a dalsi studium a prace sem vlozena se recykluje v odbornem nebo osobnim zivote. Sam jsem naposledy procvicil Nemcinu a Francouzstinu pri cteni materialu k bakalarske praci. Pro jazyk samy bych si Barthese v originale necetl ani nahodou. Ba sam doc. Pinc, doyen FHS, mi rikal, ze se takto naucil Nemecky.
Za dalsi - coz jsem nikam nepsal ale snazim se to pouzivat, plati, ze uceni ma by hra a ze nejlepsi vysledky jsou eliminujeme-li strach a stress. Mame mit radost ze si osvojujeme schopnosti a jsme tak "mocnejsi". Samozrejme v ramci curricul to uplne nejde... ale je to dobre. Krome me vlastni zkusennosti (pohybovou inteligenci jsem rozvinul az pri odblokovani ostychu a strachu - pak ale snadno) to zduraznuje i Michel Thomas (z nejz mam vetsinu Spanelstiny). Take si ted ctu jistou knihu kde se odbourani strachu a stressu uvadelo jako soucast strategii zvysovani kvality i v tovarnach atp... Taky jsem si nejak tak privlastnil takovy ten "demystifikacni" styl Michela Thomase, tj. se snazim prezentovat jazyk jako system logicky a snadny a ne jako zlate tele jehoz komplikovanost ma studenty ohromit (to ma smysl snad u profesionalnich lingvistu).
=======================================================================
A nyni to zajimave:
V pondeli jsme meli prezentaci dvou novych moznych knih od pani, ktera je kolumbijskou ucitelkou a tri roky byla na praxi v chude stredni skole v Severni Karoline (mj. vypravela jakou ji studenti davali cocku, jak tezke bylo se k nim dosat, jak prvni rok porad brecela atd... - proste chudi prevazne cernossti jizansti deprivanti.. pak to ale nejak zlomila).
No a mimo senzacni prezentace se konecne objevil onen kyzeny logicky ramec ktery si myslim je zde potreba: reklo se jasne, ze studenti maji mit uroven B2 pri vystupu z uni (podle jednotneho evropskeho referencniho ramce). Prezentovana kniha nabizi kompklexni vstupni a vystupni testovani (slava). Dale propaguji "language passport" kde je presne vyznacene jake struktury a funkce student ovlada (jak o by pomohlo!). A konecne se mluvilo o poslednim "hitu" vyuky jazyku, coz je CLIL: Content Integrated Language Learning.
A co CLIL znamena? presne tu integraci vyuky jazyka s ostatnimi zajmy studenta o ktere jsem mluvil. Zde jde tedy o to, ze se "vyucuje jiny predmet" v jazyce (v knize jde o hotelnictvi ci co).
Ostatne jsem si vzpomnel na scenu z filmu Kokain (Blow). George Jung (drogovy dealer) je tam ve vezeni a aby se dostal ven driv, ujme se ukolu vyucovat v tride plne kriminalniku. Velmi podobna ba horsi pedagogicka situace, v jake byla ona pani v Severni Karoline: trida plna nastvanych studentu kteri si mysli, ze jim tlacite do hlavy neco, co je uplne k nicemu. A co udelal George Jung? Uzavrel s nimi dohodu: polovic casu je bude ucit to co je v osnovach, druhou polovinu je bude ucit to co mohou pouzit: metody zlocinu. A zabralo to! Myslim, ze o tom samem je i Freireho pristup: my musime zjistit co studenti opravdu potrebuji a nechat je pracovat na tom, pokud chceme dosahnout motivace o dobrych vysledku. A vsichni vime, jak moc nas bavily vsechny takove ty clanky jejichz jedinym smyslem existence bylo predvest jazykovy jev a jejichz uzitecnost tim i koncila...
(pripoustim, ze to ma smysl pro zacatecniky. Ale pripominam Martina Mykisku, autora cestopisu "Pesky, stopem, lodi Jizni Amerikou", ktery na zacaku sve cesty mel jen slovnicek a potrebu chytnout stopa a na konci se po par mesicich velmi dobre domluvil!)
Prece jazyk je nastroj komunikace mezi lidmi a malokdo se ho uci pro jazyk sam, ale proto, aby s lidmi toho jazyka mohl zit, obchodovat, pracovat, sdilet myslenky a pocity, a sdilet zivot sam. A o tom to je, ne?
Žádné komentáře:
Okomentovat