neděle 22. února 2009

21.2. Karneval v Barranquille


Tak o tomto víkendu první výlet mimo Kartagenu. V sousední Barranquille totiž probíhal slavný karneval. Tudíž nám bylo doporučeno jet se podívat. S organizací pomohl AIESEC kde nám naši místní opatrovníci zprostředkovali kontakt na místní pobočku, která nám zajistila ubytování a vřelé přijetí.

Karneval byl moc pěkný, potkali
jsme príma lidi a nic se nám nestalo.
Já s tím pořád tak napůl počítám že
foťák může zmizet a tady na karnevalu
už je ukradli několika stážistům nicméně
po konzultaci jsem učinil bezpečnostní
opatření, takže jsem ho měl na krku
pod trikem

Navíc jsem dost času strávil na stromě
kde byl lepší výhled a šance na okradení
malá, to spíš v tlačenici, nějaké děcko mi
tam šmátralo v zadní kapse ale tam jsem
pochopitelně nic neměl.


No a pak jsme se tam bavili s nějakou místní
rodinou (Erich s manželkou Ruby a jeho sestra
Rosie s manželem Antoniem a tři synové) což rovněž naši bezpečnostní situaci
značně zlepšilo:) tak jsme se tam pobratřili,
dostali nějaké dárky atd., pak jsem ještě
dostal najíst když jsem se nějaké paní ptal
co stojí jídlo v domnění že to koupila:) Takže
fakt sranda.

Je to legrace, prostě je tady hranice mezi chudýma
ale normálníma lidma, kteří jsou rádi že se image
Kolumbije zlepší a těma úplně zoufalýma co by člověka
obrali... podle vzhledu těžko soudit. Ale víceméně se
to dá vycítit. Což je fajn. Jinak zkušennost je taková
že 90%lidí jsou ti normální co člověku pomohou, kolikrát
jsme se třeba ptali na cestu nebo tak a lidi normálně
pomůžou, těch "zevláků" je docela míň, vlastně se mi
stalo zatím jen jednou že mne někdo otravoval o drobné.

No a pak řekl bych fungují takové ty věci jako že lidi s dětma
jsou v pohodě (jako že bych taky nikoho neolupoval před
dětma).

Mimochodem, "písní letošního karnevalu" je letošní hit
"mama ron" (chlastat rum) od interpreta "El ňato". Jedná
se o žánr zvaný "champeta" (čampeta) což je jinak žánr spíše
vulgárnější (tanec a la kopulační pohyby). Vidět lze zde:


Po karnevalu jsme se konečně shledali s AIESECery, a v domě kde
nás ubytovali se konala párty. Končil jsem s Rubenem ve tři hodiny ráno.
Rodiče nadšeně nosili do patia
reproduktory, aby nám to tam pak až do tří hrálo na plné.... sousedi
bez problému, u nás si to těžko dovedu představit:) Jednalo se o dvouzesilovačového
Panasonica, tak jsem pomáhal zapojovat.

Za jednotný příspěvek bylo nakoupeno jídlo (jakýsi místní knedlík jemuž
se říká pollo (kuře), nejsem si jist zda jde o těsto nebo nějaký chlebovníkovitý plod, dále uzeniny které vzhledem k vypitému rumu (netypicky s anýzovou příchutí) přišly vhod.

Asi v polovině párty se konalo překvapení v podání čtyřčlenné živé kapely, která
hrála místní žánr Vallenato (bajenato). Byli to čtyři starší chlapíci ktěří se tím asi přiživují, byla to legrace, u nás už to moc není, pozvat si takhle místní šumaře, leda někde na vsi. No a všichni ty písně znali takže vesele zpívali s. Vidět to můžete zde (video vlastní). Zejména se mi líbil děda bubeník jak do toho řezal, a dáva si i sóla:)


V neděli pak zas návrat, zajímavá byla hlavně zkušennost s místními dálkovými busy (opravdu celkem luxus) a výhledy na krajinu.

1 komentář: