Tak si to zase shrneme, času a energie něco psát ubývá spolu s tím jak se člověk míň a míň cítí jako turista. Přece jenom, být v jednom kuse unešen, to člověk dýl jak měsíc nevydrží:)
Minulý týden se nicméně odehrával ve znamení kulturních akcí. Seběhlo se dvojí: filmový festival v Kartageně a "Univerzitní týden".
Prvá, populární akce, na níž přijíždějí i přespolní, zahrnuje promítání filmů zdarma na různých veřejných místech. Celý týden šly i filmy na nedalekém náměstíčku. Teprve včera jsem toho ale využil a skutečně shlédl celý film. Šlo o zajímavý a "hustokrutý" film "Yo soy otro"z minulého roku, reflektující osobní krizi novináře, který onemocněl, a jehož osobnost se pod tlakem rozdvojuje. Pěkně tam bylo zachyceno, jak stresujícím dojmem může působit násilí, stále se zde jaksi odehrávající na pozadí. Atmo filmu byla dokreslena občasnými záběry na guerrilas, bomby atd. z TV.
Potom jsem si jen tak poseděl na náměstíčku. Také jsem si chvíli poseděl u sousedů na chodníku kde hráli pěknou salsu. Tak toto je ten noční život co mám rád. Ne se někam harcovat a kdesi cosi, ale v klídku posedět před barákem s pivem, pustit nějakou príma hudbu... bylo to takové "bohemkové". No a noční život na náměstíčku je kapitola sama pro sebe. Jaksi to připomíná Vrbici či co. Nejmladší děti lítají, trochu starší hrají fotbal, adolescenti důležitě postávají popocházejí a povídají, starší už jen poklidně sedí a vše sledují. Občas se zdraví procházející nebo projíždějící v autech...
Taky se tu zjevil podivný zjev, který s konečnou platností vyvrátil domněnku o nepřítomnosti Bavoráků (jak už to bývá, včera jsem napoprvé viděl hned tři). Onen zjev byl podivný bílý muž který jako by vypadl z nějakého filmu nebo videoklipu (buďto hráč z Lovce Jelenů nebo "undercover of the night" od Rolling Stones). Prostě zničehonic důležitě najel rudý bavorák Z4, v něm jakýsi dandy v bílém klobouku, běloch kolem čtyřiceti, nějaký boháč či drogový magnát, vedle sebe dvě kočky, pohrdavě přehlížející plebs. Ohulil Shaniu Twain (retard) blahosklonně pokynul a odburácel:) WTF?
Univerzitní týden pak spočíval v oslavách třicátých osmých narozenin univerzity. Ty byly konkrétně ve středu, kdy všichni dostali kus dortu (koneckonců, za vzdělání se platí, to by bylo aby nebyly koláče:, bylo to moc pěkné. Následující den opět v kavárně probíhala jakási instruktáž tanců, a ve čtvrtek simultánní šachový zápas cca deseti studentů proti jednomu z profesorů:) No, ten si jistě získal jejich respekt:)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat