jista paralela by tu byla...

Uz driv jsem psal, ze i tady, v Kolumbii, muzeme aplikovat Komarkovo pozorovani, ze zeme druheho ci tretiho sveta v mnohem pripominaji prvni svet, ale v ranejsim vyvojovem stadiu.

V Kolumbii je to tedy v mnohem jako v Evrope pred takovymi sto lety. Uz jsem psal o tom, jak je zde mene pravidel a remeslech a podnikanich ktera uz u nas zmizela (najemni muzikanti, poulicni sevci a cistici bot, poulicni prodavaci vseho...).

Ted se ale vynorila jeste paralela jina, zajimavejsi. Postupem casu vyplouva na povrch urcita socialni citlivost a rozjitrenost vetsiny vzdelanych Kolumbijcu, vedoucich az k urcite forme levicoveho smysleni. Tak se jevi nazory meho sefa, o citlivosti k temto problemum svedci i postoje mnohych studentu. Nyni dostal tento pocit peknou oporu.

Byli jsme se totiz podivat na mimochodem velmi zajimavem seminari "leer la vida" cili "cteni zivota". Studenti pred hodinou sami shlednou film a prectou kus knihy, nasledne se v hodine diskutuje o otazkach typu femininita vs. maskulinita, laska vs. pratelstvi, organizace vs. chaos. Cetli napr. Toma Sawyera, Olivera Twista, Metamorfozu od Kafky, Justynu od M. de Sade, Madamme Bovary atd.


Na nasledujici hodinu se ma cisti kniha "La rebelion de las ratas" (1961), cili cesky "vzpoura krys" (spolu s tim shlednout Steinbeckovy Hrozny hnevu, tema je "vzdelani a prace"). Vzpoura krys je mistni klasikou a co se tam nepopisuje? Chudy rolnik prichazi do mesta aby skoncil i s rodinou ve slumu a pracoval v nesnesitelnych podminkach v dole (ktery pracuje pod knutou zahranicniho kapitalu). Popisuje se tu rozdeleni mesta na bohatou a chudou cast... neuspesne pokusy zalozit odbory a dosahnout zlepseni podminek... jejich brutalni potlaceni... nasledny utok utlacovanych na bohatou ctvrt atd. atd.

A ted se presunme do Ceskoslovenska v obdobi mezi dvema svetovymi valkami. Nejen, ze tu nalezneme poulicni prodavace jidla, namezdne muzikanty a sevce. Ale zejmena tu nalezneme nasi vlastni mezivalecnou "avantgardu" - Devetsil vc. Nezvala, pozdejsiho laureata Nobelovy ceny Seiferta a mnohych dalsich. A jake je smysleni teto vzdelane vrstvy Cechoslovaku? Levicove. A vezmeme si z knihovny nejakou knihu Marie Majerove (napr. Prehrada nebo Havirska balada) nebo takovou Marii Pujmanovou (Lide na krizovatce). A co si tam precteme? Uplne ten samy zanr jako ve Vzpoure krys, pratele.

Vlastne je to az desive... podobna hospodarsko evolucni situace... podobne intelektualni tendence... podobne projevy (ci reflexe) v literature. Sodoma a Gomora! Zakladna a nadstavba! Jako by nam Marx z hrobu maval!